weicon

Vzduch provoněný solí a lehce pofukující větřík od moře, který ochlazuje vaše tělo od krůpějek letního potu. Tento požitek uchová Lisabon ve vašich smyslech snad na věky. Jižanský temperament se tu snoubí s přímořským klidem a rozvážností, okořeněný o eleganci a noblesu.

Hlavní město Portugalska zažilo během své historie vzestupy i pády. Díky zámořským plavbám a na nich navazujícím obchodům získalo nesmírné bohatství, aby o ně přišlo při požárech, morových ranách a nejhorším evropském zemětřesení, které roku 1755 nenávratně zničilo většinu města. Zažilo si i nejrůznější revoluce, diktatury a převraty, kdy se na počátku dvacátého století vystřídalo v zemi během šestnácti let čtyřicet pět vlád. Divoké bylo i období druhé světové války, kdy se stal oficiálně neutrální Lisabon hnízdem špionů. Městu nepomohl ani příliv uprchlíků z bývalých afrických kolonií v sedmdesátých letech, ale poté, co se Portugalsko stalo členem Evropského společenství, nastala díky přílivu financí radikální proměna. Do středu zájmu se dostalo jako Evropské město kultury roku 1994 a jako hostitel Expo o čtyři roky později. Nezapomenutelné je i fotbalové Mistrovství Evropy v roce 2004, a ke jménům jako Ronaldo a Figo není třeba už vůbec nic dodávat.

Allis Ubo – Rozkošné pobřeží

Toto jméno kdysi dali městu Féničané a dodnes se tomu nelze divit. Lisabon, omívaný Atlantikem, je pokladnicí plnou zážitků. Od ranní kávy s čerstvým pečivem po tklivé tóny fada, oslavující svou zemi, od vynikajícího piva po protančené noci v Bairro Alto, od krásných pláží na dosah městu po čerstvé ryby upravené na tisíc způsobů.

Lisabon je rozložen na sedmi vrcholcích, nabízejících úžasný výhled na město. Na jednom z nich, São Jorge, navštivte nejznámější lisabonský hrad – hrad sv. Jiří. Na jeho úpatí vás doveze stařičká tramvaj číslo 28, jež šplhá křivolakými ulicemi Alfami. Hrad sloužíval maurům, i jako královské sídlo, a nyní, když k němu od tramvaje vyšlapete, je oázou klidu a stínu, kdy se z rozložitých hradeb nebudete moci nabažit výhledu do všech světových stran. Určitě nepřehlédnete siluetu mostu Ponte de Abril 25 (jméno dostal na památku revoluce 25. dubna), vedoucího přes řeku Tejo, a možná si budete na chvíli připadat jako před Golden Gate San Franciscu. Právě přes tento most se dostanete na nejkrásnější lisabonskou pláž Costa da Caparica.

Z hradeb dohlédnete i na bělostnou kopuli chrámu sv. Vincenta. Kromě jiných pozoruhodností ukrývá soubor desek, vyprávějících la Fontainovi bajky – alegorické příběhy s mravním ponaučením. Od chrámu je to pár kroků ke kostelu St. Engrácia, kde cestou projdete bleším trhem, který se tu koná dvakrát do týdne. Ke koupi tu je od turistických cetek a hadříků i všelijaké haraburdí a poklady rozličné ceny. Do centra se vraťte úzkými uličkami Alfami, ve kterých se se zaujetím můžete procházet i několik hodin. Natolik jsou romantické, nevšední a kouzelné. Dovedou vás na náměstí Praça dos Comercio, kterým od řeky do města vstupovali všichni návštěvníci. Dodnes je fanfárou bohatství a uznávanou vstupní branou města.

Lisabonské památky ležící v centru, tedy ve čtvrtích Baixa, Alfama a Castelo, zvládnete za den snadno obejít pěšky. Nezapomeňte se zastavit v jedné z nesčetných kaváren na něco sladkého a naobědvejte se v typické „kachlíkárně“. To jsou malé, ale čisté hospůdky, oblíbené právě na polední jídlo za velmi dobrou cenu. Stěny mají uvnitř zdobené azulejos – kachlíky,

se kterými se setkáte na každém kroku. Zdobí se jimi nejenom interiér, ale i fasády, kde měly kromě estetické hlavně funkci ochranou před vlhkým a slaným vzduchem od moře. Typická je kombinace modré a bílé, a od jednoduchých obrazců uvidíte i celé poskládané příběhy. S azulejos se setkáte opravdu na každém kroku. Někde jsou jimi označená také jména ulic, slouží jako tabulky určující rybářské místo na pláži, uvidíte je v kapli, ale i jako výzdobu na toaletě, a známé jsou také obrazce z metra.

Lisabonské elevadores

Santa Justa

Na tři z nejprudších lisabonských kopců vás dopraví známé elevadores, neboli lanovky. Čtvrtým je vertikální výtah Santa Justa ve čtvrti Baixa, který má železnou tepanou konstrukci a kavárnu v posledním patře, s kouzelným výhledem na střechy domů a Rio Tejo. Spojuje stejnojmennou ulici s náměstím Carmo. Pokud chcete ušetřit 2,80 Euro, které lístek stojí (jízda trvá cca 10 sekund, výška výtahu je 45 metrů), dojdete sem z náměstí přes mostek i pěšky. Výhled stojí za to.

Ostatní tři lanovky vypadají obdobně jako ta na pražský Petřín a vedou strmými lisabonskými ulicemi. Jsou jimi: Elevador da Bica, vedoucí na jižní konec Bairro Alto, Elevador da Glória – z Restauradores do parku s vyhlídkou São Pedro de Alcântara (tady si udělejte noční picknik s výhledem na osvícené město), který je v podstatě horní částí Bairro Alto, a třetí vede z východní strany Restauradores, jmenuje se Elevador do Lavra, a byl první pouliční lanovkou na světě. K vyvezení můžete použít celodenní lístek na městskou dopravu, který stojí tři Eura, separátní jízda je jinak zpoplatněna od 1,20 do 2, 80 Eura.

Co musíte určitě zažít

  1. V Alfamě si najděte hospůdku, kde si večer poslechnete naživo portugalské fado. Je jich tu spousty a na tabulích před vchodem značí, který večer se vystoupení bude konat.
  2. Zajděte do čtvrti Bairro Alto na drink. Celá je protkána ulicemi, kde je jeden bar vedle druhého. Díky teplému počasí (a zákazu kouření v barech) všichni postávají či posedávají venku na chodnících, nebudete se tu tedy cítit osamoceně a za chvíli se bezděčně seznámíte. Drinky se tu podávají v plastových sklenkách, můžete tedy s nimi z vesela korzovat k dalšímu podniku. Pivo je tu jedno z nejlevnějších ve městě (1,50 €/ půllitr, míchané drinky od 3,50 do 5 €). Noc tu ubíhá rychle a je vhodné ji před svítáním prodloužit v nějakém klubu, např. Lux. Neminete ho, chodí tam všichni.
  3. Ochutnat cokoliv z místních pekáren, pečivo je tu zkrátka božské.
  4. Zajeďte na pláž. Je tu teplejší voda a méně fouká než na pobřežích dále od Lisabonu.
  5. Pochutnejte si na mořských plodech, budou samozřejmě čerstvé.

Pocta objevitelům – Vasco da Gama

Monument k poctě objevitelům

Druhý den nasedněte na Praça dos Comercio do tramvaje číslo 15 a vyjeďte do čtvrti Belém. Právě zde si uvědomíte souvislosti, které známe z hodin dějepisu, ale tenkrát nám byly tak vzdálené. Řeč je o portugalském mořeplavci jménem Vasco da Gama. Právě z Belému se 1497 vydal na svou plavbu, při které objevil námořní cestu do Indie, a otevřel tak své zemi cestu k bohatství a rozkvětu. Po Vascově bezpečném návratu zde nechal Dom Manuel I. na jeho počest vystavět klášter sv. Jeronýma. Ten je, stejně jako Belémská věž na pobřeží, zapsán na seznamu dědictví UNESCO. Obě stavby jsou příkladem velmi dekorativního manuelského stylu, který využívá prvky z námořnického života – zkroucené lano, kotvy, lastury, korály či navigační přístroj, a s kterým se po celé zemi setkáte velmi často.

V klášteře je Vasco da Gama na čestném místě pochován, chcete-li se na něj jít podívat, počítejte se zástupem čekajících turistů u vchodu. Vzdáte-li to, navštivte alespoň Belémskou věž, tam fronta ubývá rychleji. Připomíná šachovou figurku stojící na pobřeží a dříve, než ustoupila voda, stávala přímo uprostřed řeky a střežila lisabonský přístav.

Mluvíme-li o portugalských význačných námořnících, nesmíme opomenout ani taková jména, jako Jindřich Mořeplavec a Fernão de Magalhães. Jim a dalším význačným umělcům je vzdán holt na obrovském Památníku objevitelů, stojícím mezi klášterem a věží. Má tvar přídi, po jejíchž bocích se tísní význačné postavy portugalské historie. V Belému je řada muzeí, byť zajímavých, můžete dát přednost výletu na lodi, s kterou se po řece vrátíte opět blíže centru.

Sintra, pohádka z lesů

Zámek Sintra

Během svého lisabonského pobytu jistě uslyšíte, že byste měli navštívit Sintru. Toto pohádkové městečko leží uprostřed hlubokých lesů a skrývá kouzelné historické centrum, taktéž zapsané v UNESCO. Z Lisabonu sem dojedete vlakem, cesta je něco málo přes dvacet kilometrů dlouhá.

Sintra bývala odjakživa domovem umělců a bohémů, někteří slavní současní zde žijí i teď, v okolí mají domy fotbalové hvězdy. Za čím sem ale pojedete nejen vy, ale i davy jiných turistů, je především palác da Pena, připomínající obrázek z pohádkové knížky. Za relaxací sem na své letní sídlo utíkali i portugalští králové. Extravagantní, magický, až pitoreskní palác s věžičkami a cimbuřími, hrajícími růžovou a žlutou barvou působí jako magnet, a byl i jedním z kandidátů na nových sedm divů světa. Pokoje uvnitř paláce jsou zachovány v takové podobě, jak je opustila královská rodina v revoluční den roku 1910. Kromě nábytku, částečně navrženého také Gustavem Eiffelem, tu uvidíte i jak vypadala královská koupelna a okázalé poklady z křišťálu, mahagonu, týkového dřeva a alabastru. Podívaná je to úchvatná. Samotný palác obklopuje park, plný vzácných rostlin a dřevin, kterým se zde díky neobvyklému klimatu hojně daří.

Portugalští králové nebyli jediní, komu se v Sintře zalíbilo. Daleko před nimi zde svůj hrad vysoko nad městem postavili maurové. Ten ve 12. století dobyli křesťanské oddíly a od té doby v podstatě chátrá. Dnes zde zbyla jen rozlehlá zřícenina, které nabízí výhled široko daleko, včetně paláce na druhém kopci. Zajímavé je, že při návštěvě paláce jste tak unešení všechnou tou honosností a neobvyklostí, že nedaleká zřícenina za zády vám naprosto unikne. Její blízkost si uvědomíte až při pohledu z druhé strany, kdy máte dostatek klidu na vychutnání si okolních lesů.

Právě přes Castelo dos Mauros vede příjemná pěší cesta ze Sintry. Buďte stateční a dojděte sem po svých. Cesta je asi dvoukilometrová a příkrá, ale dole ve městě to můžete vzít zkratkou přes Park de Liberdade, kde se hned za branou dáte po schodech doleva. Pak už půjdete tichými krásnými uličkami starého města až k lesním serpentinám, vedoucím právě ke zřícenině. Cesta lesem je i v letním parnu osvěžující, jistě více, než s ostatními turisty v kyvadlovém autobuse.

V Sintře může být dobrým nápadem půjčení skútru. Zvládnete tak i vzdálenější zajímavosti, např. klášter kapucínů, ukrytý v korkovém lese, nebo Monseratský park. Ušetříte si tak několik našlapaných kilometrů, protože v samotném centru vám zbývá už jen návštěva Národního paláce. Ten poznáte podle dvou kónických komínů a pochlubit se může jak sbírkou kachlíků, tak několika pozoruhodnými sály, opředenými někdy až lechtivými příběhy. Sintra je zcela jistě uchvacující místo, které stojí za to na jeden den vidět. Připravte se ale, že takový nápad budou mít další stovky lidí. I přes to, zvolíte-li si individuální plán dne, se zde nemusíte cítit stísnění. Okolní lesy vás příjemně osvěží – a budete to potřebovat. Množství návštěvníků umně využívají místní obchodníci, a tak se tu ceny pohybují zhruba o třetinu výše než v Lisabonu.

Surfování v Portugalsku

Máte-li dost památek a potřebu po volném prostoru, je čas vyrazit na pláže někam dál po pobřeží. Tato oblast na sever od Lisabonu je vyhlášenými surfařskými spoty. Jste-li ale dosud vlnami nepolíbeni, využijte nabídky některé z místních škol. Ceny jsou příznivé, instruktoři opálení a vybavení vám půjčí v ceně lekce. Zvolit můžete Cascais, Estoril nebo Ericeiru. Z rybářských vesnic se tu stala přímořská střediska, ale klidná a příjemná, budete si tu připadat téměř jako místní. Atlantik je tu ale chladnější a stálé vlny opravdu nahrávají spíše surfování než klidnému cachtání. Vyzkoušet ale můžete i bodyboarding nebo kiting, když už ne na vodě, zalétejte si s drakem alespoň na suchu. Pláže tu tedy nabízejí trochu jiný druh zábavy, než na který jsme zvyklí z Chorvatska, Řecka, Egypta a podobných, ale proto přeci cestujeme, abychom poznali zase něco nového a vrátili se bohatší o další zkušenosti. Odtud, z konce Evropy.

Užitečné informace pro cestu

počet obyvatel Portugalska: 580 000

rozloha: 86,5 km2

Z letiště: do města jezdí tzv. AeroBus, kde si zakoupíte celodenní lístek, stojí 3 €. Končí kolem půlnoci a první jede okolo čtvrté hodiny ráno, v ostatních hodinách jste odkázaní na taxi. Do centra je to cca 3 kilometry. S řidiči v městské dopravě se bez problému domluvíte anglicky.

Ceny vstupného:

Belémská věž: 4 €

Klášter sv. Jeronýma: 4,50 €, do kostela vstup volný hrad sv. Jiří: 5 €

Některé dny je v určený čas vstupné zdarma, pondělky bývá někde zavřeno.

Sintra:

Vlak do Sintry: ve všední den jezdí každých 30 minut, o víkendech jednou do hodiny. Společný lístek pro vstup do paláce da Pena, parku da Pena a zříceniny maurského hradu vyjde na 13 €. Pokud chcete do paláce, je zároveň nutný lístek do parku.

Kyvadlová doprava z centra do paláce stojí 2 €, celodenní lístek po Sintře 8 €.

Lisabonská karta:

Může se vám na vstupy vyplatit, stojí 15 €/den, 26 €/2 dny. Pořídit si můžete i kartu se slevami do obchodů a restaurací.

Půjčovny:

Abyste si mohli zapůjčit cokoliv motorového, musí vám být min. 25 let a mít řidičské zkušenosti min. 2 roky. Skútr pořídíte od 18 € na den, auto od 35 € na den, včetně pojištění.

Potraviny:

Potkáte spoustu malých obchůdků s potravinami, resp. smíšeným zbožím. Nejsou ale příliš dobře zásobeny a překvapí vás i prázdné regály. Pokud potřebujete nakoupit potraviny, zajeďte raději do většího supermarketu.

Ubytování:

V Lisabonu můžete bydlet v centru ve ** hotelu bez snídaně už za 45 €/noc/dvoulůžkový pokoj. V Ericeiře jsou ceny obdobné, doporučujeme báječný rodinný hotýlek Residencial Fortunato, na hlavní třídě a sto metrů od pláže. Cena 47,50 €/noc/dvoulůžkový pokoj se snídaní.

Věděli jste, že portugalsky se mluví nejen v Brazílii, ale i v Angole a Mozambiku?

Mrkněte také na: www.visitlisboa.com www.lisbonwalker.com www.cm-sintra.pt

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..